Co cítíme, to vidíme

Milí přátelé, už nějaký čas nepíši kdo ví jak optimisticky, ale mám za to, že vždy srozumitelně a tak, jak vše vnímám a vidím. Příliš mnoho času jsem se věnovala uzavřenosti, izolovanosti, odpírání si, ne – komunikativnosti a ne – radosti lidí a klientů kolem mě. Nejspíše mě nikdy nenapadlo, a především jsem nikdy tak intenzivně necítila skutečnost, že to, v čem lidé žijí, je VŽDY jejich volba, realizace jejich životní cesty často pouze tak, jak jí co nejjednodušeji projít, výsledek jejich jednotlivých rozhodování, ale především skutečnost, na které mám často mnohem větší a aktivnější zájem, než oni sami. Nic více, než jakýsi smutek mě ale povětšinou nedoprovázel. Nakonec to stejně nemělo vést k ničemu jinému než k mojí změně přístupu, jednání, přijetí, uzdravení, spokojenosti a radosti ve mně samotné. A tak, jak jsem na sebe nechala působit, někdy více, někdy méně, pasivitu a ne – spokojenost okolí, začala jsem tak i cítit já sama. Jsem velmi vděčná za dnešní psaní, kterým snad uzavřu období pocitu marnosti, kterého už bylo dost, a který teď přinesl své ovoce v mém soukromém životě. Nějak se stále nemohu zorientovat v tom, do jaké míry je ve smyslu JEDNOTY i mým zájmem štěstí, radost a naplnění životů Bytostí kolem mě. No, nevadí! Mám na zkoumání tohoto mého velkého a krásného tématu ještě polovinu života.

Po rozhodnutí, které jsem v letošním roce udělala, a které se postupně začíná realizovat, krůček po krůčku, se moje cítění a tedy i následné vidění světa kolem mě velmi krásně prosvětluje. Najednou mám kolem sebe mnoho Andělů v podobě Bytostí, kteří praktikují Boha a jeho aspekty tu na Zemi v tak krásných podobách a formách, že je jen stěží mohu vystihnout. Není to poprvé v mém životě, možná ale poprvé tak hmatatelně a prakticky. Je toho jen velmi málo, co mě momentálně snad může v rovině mysli znepokojovat, ale takový je už život a ve chvíli, kdy Vaše Srdce tepe poklidně a v harmonii s Vesmírným řádem, občasná, dočasná emoce je pouze známkou toho, že jsme lidé.

Jsem šťastná za klienty a přátele, které vidím v jejich každodenním životě spokojené, skromné a vděčné za všechno, co jim osud poskytuje, ať už v krásné, anebo složité formě. Jsem šťastná za projevy lásky a empatie ke všemu, co je obklopuje, a to bez výhrad. Jsem šťastná za pokračování na cestě k sobě u těch, kteří dosáhli nějakého malého, či velkého cíle a velmi dobře chápou, že cesta k sobě nikdy nekončí. Jsem šťastná za všechny, kteří se vracejí, ať už s novými tématy pro společnou práci na sobě, anebo proto, aby mi sdělovali radosti a naplnění svého života. Jsem šťastná za všechny, kteří mě nechají jít dál svojí cestou a netají se přitom svými emocemi, jsem šťastná za všechna tajemství, která mi důvěrně sdělují, tak jako já otevřeně sděluji ta svá. Jsem šťastná za projevy náklonnosti a podpory od Bytostí, které mě sotva znají a jejichž motivací je čisté Srdce. Jsem šťastná za všechny, kteří v sobě našli odvahu jednat bez ohledu na složitost okolností. Jsem šťastná za obě zdravé a nádherné děti, které jsou tak „dobří a svobodní lidé“, jsem šťastná za partnera, který je čistý a bez ohledu na vzdálenost, která mezi námi je, je vždy se mnou. Jsem šťastná za dnešní den, za modré nebe a za tohle psaní.

Jsem šťastná za budoucnost, kterou si volím. Sama za sebe a v Jednotě se všemi a se vším.

Jana Johanka

890 total views, 0 views today