Proč?

Ať už v životě děláme cokoliv, je vždy na nás, jakou cestou půjdeme, jakou formu realizace si zvolíme, do jaké míry se budeme chtít prosadit, do jaké míry si dovolíme být originální a co, pokud možno alespoň přibližně, má být cílem našeho tvoření, snahy, sebe-realizace. A čím jednodušeji tyto otázky zpracujeme, tím jednodušeji dojdeme k jejich naplnění. Vždy ale nakonec může jít pouze o naše vize, představy a plány, které nikdo, a dokonce ani my sami, nemůžeme zajistit. A tak to je!

Při práci s lidmi jsem se již v počátku, před více než dvaceti lety rozhodla pro přímost, otevřenost a jakousi jemnost vůči klientům, tedy lidem, kteří ke mně přicházeli v počátku jen se svými fyzickými potížemi. Okliky, uzavřenost a tvrdost okolního světa mi byly dostatečnou motivací k realizaci mého záměru, zmírňovat a urovnávat disharmonii a často extrémní výkyvy v životech mých klientů, a to jak v rovině fyzické, tak emocionální, mentální, či ve všech rovinách Bytí najednou. A mám i po tak dlouhém čase zato, že moje práce s lidmi, formovaná způsobem odezvy na to, co lidé potřebují a co jim chybí, byla a stále je dobrá volba.

Fyzická síla a invazivní metody na těle nic trvale pozitivního nezmůžou, hrubá a direktivní komunikace nikoho neosloví, přesvědčování a zaručená dogmata vyvolávají spíše vlny protestů a vzdoru, než přijetí za své. To všechno také proto, že všemi těmito negativními atributy života se většina lidí tu na Zemi obklopuje dobrovolně a dennodenně a není možné v těchto způsobech pokračovat při hledání vnitřního klidu, míru a zdraví.

A trvá opravdu celé roky, celý život, než naleznete jakousi míru toho, jak, kdy, komu, proč a zda-li vůbec odhalovat své pocity, dělit se o příchozí myšlenky, nabízet návrhy, tázat se, odpovídat, bořit hradby, stavět zámky, rozdělit se o vše, co ve vás je. Pokud máte zájem, mám na mysli niterný, čistý zájem o každého člověka, který za vámi přijde, uděláte to, a uděláte mnohem více. Jednoduše uděláte vše, co cítíte, že udělat můžete a máte. Nemám vzdělání, které by mi zaručilo odborné rady, reakce, postupy a návody. Jsem člověk v sobě, s Bohem, se všemi. Více nepotřebuji!

Proč tedy většině lidí stále přináší potíže, které také beze zbytku projeví svými slovy a činy, když žijete pro sebe i vůči nim pozitivně, optimisticky, neřečníte, ale jednáte a jste šťastní? Proč lidé, přicházející bez kouska sebe-vědomí a sebe-ocenění, a potom neunesou množství pochval, superlativ a uznání? Proč lidé, žijící bez podpory okolí a sebe sama, vyrostou, jakmile jim nabídnete svůj pohled na jejich dary, schopnosti a výjimečnost? A proč Vás lidé přerostou, třeba jen za několik týdnů, měsíců, let, které ve Věčnosti nic neznamenají, když se vnitřně nepohnuli ani o milimetr do lásky, radosti a Jednoty? Proč, když lidem přejete a jste s nimi, když potřebují, zanedlouho závidí, berou si Vás do úst, klidně jen kousek od vás, beze slova odcházejí a jsou najednou „velcí“, když přišli v sobě pošlapaní, neschopní a „malí“?

Já ne-vím! Neumím to ani pochopit, ani vymyslet. A nechci se k těmto otázkám stavět jako mnozí. Nebudu dělat, že je mi to jedno, a že nic necítím. Protože to vidím všude kolem, protože jsem Bytost, která je plná lásky, radosti a optimismu, protože mnohé vnímám velmi intenzivně, protože JSEM jaká JSEM, a protože vím, že přestat být přímá, otevřená a ohleduplná vůči lidem by znamenalo opustit sebe a tedy i Boha. A to nikdy neudělám!

S pokorou Jana Johanka

678 total views, 0 views today