Radostné Bytí

07.05.2018

Je to pěkných pár týdnů, co jsem psala naposledy. Ne, že bych neměla nové prožitky, impulzy, inspiraci, ale tak nějak nebylo proč psát. Nijak se netajím tím, že mi psaní často pomáhá od největších emočních stavů v mém nitru, od občasných smutků nad různými životními situacemi, anebo mi naopak pomáhá šířit moje nadšení, radosti a případná krásná sdílení s ostatními Bytostmi v mém životě. To všechno se mi v posledních týdnech děje mnohonásobně intenzivněji něž kdykoliv dříve. A k tomu ještě se doslova náročný počátek roku 2018, zkombinovaný s intenzivní, do hloubi mé Duše zasahující, prací na sobě samé, díky Bohu překulil do mnohem vlídnější podoby.

Můj život dostává ve všech zásadních směrech doslova nekonečné rozměry, zážitky především několika posledních týdnů jsou jednoduše nepopsatelné, zkušenosti s rádoby přáteli a blízkými mě nepřestávají překvapovat, ať v dobrém, či pro mě často velmi překvapivém, tom opačném směru, šance a příležitosti přicházejí v jemných, přitom zcela jasných formách a osud mi opravdu nabízí a poskytuje prakticky denně a bez přestání všechno, o čem se mnohým lidem nezdá ani ve snech. A aby bylo jasno, zdaleka se nejedná vždy o projevy života způsobem, který mě nechává chladnou a klidnou, a zdaleka nejde jen o úspěchy v tom ideálním slova smyslu. Nicméně i tyto situace vnímám jako rozpracované, vyvíjející se a nijak mě ne-ohrožující.

Mohla bych teď alespoň poskytnout stručný seznam, anebo výklad všeho toho dění kolem mě a zákonitě tedy i dějů niterných, to vše v konečném důsledku vyvolávajících, ale říkám si na co, když postačí sdělit, že mé BYTÍ v TADY a TEĎ nabývá rozměrů samotného VESMÍRU.  A ten netřeba popisovat stejně šťastným Bytostem, jako jsem já… a zbytečné popisovat existencím.

Mějte se přátelé tak, jak si zasloužíte a prosím, mějte svá Srdce otevřená.

Jana Johanka

856 total views, 0 views today