Vždy je co odložit

08.06.2017

V posledních týdnech jsem se mnohem více zaměřila na vše, co v životě bezdůvodně držím, co jsem dříve převzala a přijala za své v domnění, že musím, že se to má, že je to správně. A je jisté, že jsem mnohé z toho všeho dříve snad i potřebovala a použila, ale dnes je dnes…

Neustále, vlastně denně zjišťuji, kolik nedokončeností ve mně setrvává, kolik nepřijatých, nezpracovaných a do samotného finále nedovedených témat, narušuje moji dnešní, samu o sobě jasnější a klidnější přítomnost. Nespočet kousíčků mně samotné, poztrácené a vytržené z celku, který jen sotva může být v harmonii, není-li úplný. Dobrovolně, vědomě, či nevědomě nabídnutých a odevzdaných hodnot, vyměněných za spousty iluzí, strachů a cizích představ. Směsice energií různého původu, nasbíraných zvenčí, matoucích naši mysl a city v tom, kdo vlastně vůbec jsme? Mám na mysli naše pravé nitro a jeho projevy v samotném životě. A to je podle mého jedním z nejvážnějších projevů a dopadů neopatrnosti, s jakou přistupujeme k sobě samým. Odkládání sebe sama na straně jedné a sbírání kdejakého „odpadu“ na straně druhé. Není v této souvislosti možné opomenout skutečnost, že jsme také velmi často příčnou toho, že naložíme a vlastně neustále nakládáme na bedra ostatních to, s čím se sami vláčet nechceme a vnucujeme lidem kolem, že to tak má být.

Téměř každá Bytost, se kterou se setkáme, nám pomáhá najít se, poznat sebe sama, ukazuje nám, kde už jsme, anebo kam ani náhodou nesměřujeme. Poskytuje nám dar rozpoznání energie a podstaty našeho nitra skrze energie a podstatu někoho druhého. Umožňuje nám uvědomit si rozdílnosti a odlišnosti, které máme, a které nás charakterizují a činí jedinečnými. V ideálním případě nám jasně dává najevo, co je a co není našemu Já vlastní. Co s námi rezonuje a co nikoliv, co vnímáme pozitivně, a s čím si nevíme rady, anebo v čem se necítíme komfortně. Připomíná nám obrazy, aktéry a situace z našeho života, ze kterých jsme nevyvázli příliš snadno, anebo vůbec, a tím jsme se ocitli v chaosu, který nás zneklidňuje a rozpolcuje.

Naučíte-li se udržet v přítomnosti a zároveň v jakékoliv životní situaci Být ve svém středu, pocítíte často velmi zřetelně, kolik akcí, reakcí, emocí, pocitů, úvah, myšlenek, názorů a projevů vzniká spontánně, bleskurychle tam někde v oblasti Vašeho Srdce a kolik toho všeho vyplodí Vaše hlava plná vzpomínek, křivd, smutků, bolesti, ale i krásného a příjemného ve vaší minulosti, momentální přítomnost Ega, anebo spojení, či vzájemné doplňování se obojího, a bytostně budete vnímat, jak vám to první ulehčí a odebere, to druhé naopak přitíží a naloží. A jako ve všem, i tu je jen a jen na Vás, co z toho budete volit. Můžete se tak životem plahočit sehnutí pod tíhou celého světa a hledět k zemi, anebo si poletovat jako kolibříci v zahradě plné nádherných květin, lehoučcí, vnímající modré nebe nad hlavou.

A vím jedno. Až poprvé pocítíte samotnou, čistou účast sebe sama, bez jakékoliv příměsi vnějších vlivů, nebudete už chtít ŽÍT – BÝT nic jiného.

To Vám všem milí přátelé z celé své Duše přeje s láskou a vděčností Vaše Johanka

690 total views, 0 views today