Odcizení

25.09.2017

Sleduji, co lidé vyzařují a poslouchám, co říkají. Na první pohled, a třeba i na desátý cítíte pohodu, lásku, nervozitu, vzrušení, radost, smysl pro humor, víru, nadšení, pomalost, vztek, zlobu, co já vím, co všechno, a vedle toho slyšíte, o čem Vás, a především sebe dotyčný přesvědčuje. A i kdyby nepřesvědčoval a jen se nějak tvářil, není složité dívat se Srdcem a „vidět“.

Slýchávám, jak jsou lidé šťastní, a přehnaně řečeno, už jen samotný pohled na ně Vás utvrzuje v tom, že tomu tak jednoduše není. Je-li člověk ve stavu klidu, klid rozdává a dokáže zklidnit okolí kosmickou rychlostí, protože tím klidem JE. A nevylučuje tuto skutečnost ani občasná emocionalita, vyslovení jasného názoru, anebo dokonce zvýšený hlas. To jsou jen nepodstatné „proměnné“, které vnitřní klid nijak zvláště nemohou ohrozit.

Stejně tak je to s láskou, o které je spousta lidí přesvědčená, že v ní žije, že ji má. Tak jako o věci, kterou si někde výhodně pořídili, která jim přišla odněkud zvenčí, a která je teď prostě jejich. Ani je nenapadne, že láska se nedá získat na mejdanu, přes inzerát, anebo ani na tom nejduchovnějším semináři. A rozpoznáte dočasné vlastníky této „iluze“ lehce. Lásku jednoduše nevyzařují. A velmi časti ji paradoxně do chvíle, než na nějaký vnější podnět naletěli, vyzařovali. Když jste v lásce, tak jste láska a nestane se, že ji začnete cpát horem, dolem do jednoho objektu, objektu zbožnění, většinou na úkor všeho, co se zdálo být součástí Vašeho života. A ani si nevybíráte, komu ji dáte a komu ne. Pokud snad ano, zacházíte se zbožím, které Vám stejně brzy dojde. A pokud přece jen láskyplný člověk potká lásku jiné Bytosti, jen se jeho vyzařování posílí a ostatní ji vidí, cítí, slyší, prostě vnímají všemi smysly. Jen tak, beze slov.

Potkala jsem se v posledních dnes s lidmi, rozčarovanými objevem toho, že jejich „láska“ byla jen nadšením, a ne že by to bylo málo. Záleží jen na oblasti života, kde nadšení cítíme, třeba v oblasti tvoření projektu, nějakého životního plánu, anebo na prahu nového podniku, tam je zcela na místě. A když jsme u tohoto tématu, nevídám nadšení ani v situacích, které jsem teď zmínila. Lidé jdou často do něčeho tak, jako by se jim vůbec nechtělo. To je ale jiné téma…

A také potkávám ty, kteří pro jedno nevidí ostatní, a podle toho se jim také povede. To, že přestali lásku vyzařovat všude a stále, kde a kdy se jen objeví, se jim prostě vrátí jako bumerang, dříve, či později určitě.

Víte, co vyzařujete, a KDO vlastně JSTE Vy, přátelé?

Jana Johanka

722 total views, 0 views today