Největší dary Života

14.12.2017

Vánoce jsou za dveřmi, obchody a nákupní centra jsou přeplněná k prasknutí, lidé se snaží „vymyslet“ co nejlepší, nejhezčí, často nejokázalejší dárky. Nevím, kolik z nich se zamýšlí nad povahou, mentalitou, přáními a sny obdarovávaného. Netuším, kolik z nich chce splnit něco spíše sobě, než adresátovi konkrétního dárečku. A nedovedu si představit, jak dlouho potrvá lidem, než zjistí, že donekonečna obklopovat a zahlcovat sebe a okolí hmotou, nepřináší v konečném důsledku nic dobrého.

Žijeme v době relativního dostatku, ve statisících případů v nadbytku, kde uspokojit drobností od Srdce je téměř nemožné. Ti, kteří mají více omezené možnosti než ostatní, trpí obavou z neuspokojení ze strany obdarovaného, obdarovávaní zase pro změnu trpí obavou, že se jim nedostane toho, bez čeho „nemohou“ být. A tak se pomalu svátky klidu, radosti a lásky, svátky určené především dětem, stávají postupně honičkou za čímkoliv, soutěží „kdo z koho“, časem strachu, zmatků, spěchu a neklidu.

Vždy je jen na nás, zda si čas Adventu a Vánoc prožijeme v harmonii a lásce, zda vše, co dáme pod vánoční stromeček, vystihne a hluboce se dotkne Srdce obdarovaného, zda pocítíme vděčnost za každou sebemenší snahu rodiny a přátel, udělat nám radost. Zda dárky začneme vybírat spíše na poli prožitků, jistého adrenalinu, osobního růstu, vzdělání, cestování, anebo třeba na poli energetickém, anebo jen sami sebe a své nejbližší budeme omezovat a oslabovat do nekonečna hmotou.

A ať už budete letošní poslední dny roku 2017 trávit jakkoliv, myslete prosím na to, že veškerá hmota nás odvádí od těch, kteří už tu za rok třeba nemusí ani být, přátelé.

860 total views, 0 views today