Na prahu životní změny

29.03.2016

Velikonoční pondělí se pomalu blíží ke svému závěru, Janička i Tomík odjeli do Prahy a já si tu doma, ve společnosti našeho Tedíka, sedla k napsání několika řádků. Už ani nevím, kdy jsem se posadila v takové pohodě, klidu a tichu k tomu, co mě baví a naplňuje, a co mě také uvolní a zklidní. Mám za sebou několik intenzivních týdnů, kdy práce střídala práci, neboť klienti se zájmem o ruční detoxikaci těla se mnohem více kumulovali, tak, jak se na jarní měsíce sluší. Navíc jedna soukromá návštěva stíhala druhou, a to mnohem častěji, než jsem zvyklá. Čas neúprosně běží, a spolu s krásnými jarními dny, plnými sněženek, krokusů a rašících narcisů a tulipánů v zahradách, se přibližuje den našeho odchodu z domu v Nové vsi.

E

Byteček na nové adrese už se začíná rýsovat v celé své kráse. Prošel si většinou úprav a nic nám nebrání v postupném přesunu do nového života. Dnes odpoledne jsem poprvé vytáhla papírové krabice, které se mi tu, zatím bez jasného úmyslu nahromadily, a začala jsem je postupně plnit Anděly, svíčkami a kameny, které mám pocit, do mého domova, alespoň prozatím stále patří. Vnímám intenzivně v moha směrech proměny, kterými si procházím a vím, že se ve výsledku projeví i v zařizování našeho nového domova, ale především v samotném každodenním životě, který potřebuje nabrat nové směry, jiný rytmus, nové přátele a znovu získat ztracené soukromí, které se vytratilo s profesí, provozovanou v našem dosavadním domě. Nemalou roli v celém tomto období hrají i všichni Ti, se kterými jsem se potkala v jejich zastaralých, nepružných a omezených postojích k životu, ke vztahům, ke změnám uvnitř, a tím pádem i vně sebe sama. V průběhu posledních sedmi měsíců jsem se rozloučila s mnoha lidmi, kteří s energiemi stagnace a apatie vůči svému štěstí nemají v mém životě co dělat. Také jsem trávila čas s lidmi, kteří byli, jsou a zůstanou stejní, přestože už by dávno mohli vysledovat, že řeší stále do nekonečna to samé, stále do nekonečna o tom hovoří, stále do nekonečna se obávají svých smyšlených překážek, pohybují se ve svých iluzích a představách o sobě, blízkých i ostatních a ještě jsou schopní vylévat si svoji zlost na druhých, třeba jen za to, že to jasně vidí… Přitom je úžasné, když v životě nastupuje cosi nového. Je skvělé, když odchází to, co se naplnilo.  Je dokonalé, když si změnu volíte sami, beze strachu, smutku, stresu, anebo nátlaku, které mnozí lidé při změnách tak často pociťují.

D

Moji rozbíhající se životní změnu signalizují Andělé, a nejen dnes odpoledne, ale ve všech mých plánech a snech, které postupně, stejně jako většinu změn předchozích, doprovázejí v podobě optimismu, radosti a postupně se naplňujících představ. Nejdůležitějším aspektem plánovaných a především zcela přijatých životních změn jsou Andělé – lidé. Bytosti, které mě zahrnuly krásnými nabídkami případného nového bydlení, Bytosti, které trpělivě naslouchaly mým úvahám o jednotlivých možnostech dalšího žití, Bytosti, které se podílely a podílí na obnově, rekonstrukci a realizaci mého záměru do příštích let. Moje kamarádka říká, že snad ani není možné, jak krásným, přirozeným a hladce probíhajícím procesem procházím a jen sleduje, jak vypadá vědomě probíhající změna v mém životě.  Má pravdu, a já vím, že vědomá změna probíhá vždy ve Vaší režii, s těmi nejlepšími herci, s Vaší osobou v hlavní roli, krásným průběhem, neočekávanými zápletkami a zaručeně šťastným koncem…vlastně počátkem.

A to vše jen za pochopení a přijetí neustálého koloběhu života se vším, co odnáší a přináší, a v neposlední řadě i pochopení, že život běží mnohem rychleji, než si uvědomujeme, přátelé…

Věnováno Jiřince, Milence, Vladěnce, Péťovi, mým trpělivým a tolerantním dětem a všem přátelům, které zahrnuji informacemi, náladami a emocemi…já,

Vaše Johanka.

818 total views, 0 views today