Jak a kudy do TADY a TEĎ

06.09.2016

V sobotu večer jsem se vrátila z dovolené. Vrátila jsem se po týdnu, který mohu s jistotou vypodobnit jako vědomou reality show bez závazků, pravidel, plánů, konceptu, očekávání, času… Už samotný pojem „týden“ tu není až tak na místě, nicméně mu každý běžně rozumí a je zajímavé, že když se určitými pojmy přestanete zaobírat a brát je na zřetel jen proto, že tomu tak prostě všeobecně je, přestáváte jim i postupně rozumět.

Daleko výstižnější, než týden, mi v případě našeho cestování (já a kamarád), připadají pojmy jako přechody z jedné situace do další, prožívání jednoho úžasného a neopakovatelného zážitku za druhým, přesuny různými místy, anebo pohyby ve velmi rozdílných prostorech, letmá i delší setkání s neznámými lidmi…

Období dovolené, pokud si to dopřejete a dovolíte, je nejlepší možností, jak se jindy obyčejná sobota může stát cestou, jejíž trasu jste přesně neplánovali, restaurací, o které jste do dnešního dne neměli ani tušení, že existuje, obědem, který si vybíráte spontánně podle momentální nabídky, a který uvařil někdo, koho neznáte, přejezdem vesnicí, ve které jste se před 33 lety drželi na školním výletě za ruku s první láskou, neplánovanou zastávkou v poutním místě, kde na Vás čeká možnost večerní prohlídky kláštera, kterou bez rozmyslu přijmete, ubytováním v penzionu, který jste si vybrali pouze na základě několika řádků referencí a pěti, šesti fotografií… Rázem, aniž si to uvědomujete, jste v přítomnosti, kde hodinové ručičky vyměníte za BYTÍ v TADY a TEĎ, ani nevíte JAK…

wp_20160830_13_09_21_pro

A zdaleka nejde pouze o pojem času, ale zjistíte, že je Vám vcelku jedno, zda jste v klášteře, u rybníka, v zámecké zahradě, pár hodin v autě na dálnici, v hotelovém pokoji, uprostřed panenské přírody, anebo se snažíte vystoupat náročným terénem k božskému horskému jezeru. Být v přítomnosti totiž znamená být v sobě a vnější svět v tu chvíli nehraje až takovou roli, jako je tomu běžně v každodenní „existenci“. Prakticky kdekoliv, a vlastně i s kýmkoliv se soustřeďujete a také i vnímáte jen Váš vnitřní stav, tedy skutečnosti, odehrávající se ve Vašem nitru, samozřejmě jako reakce na vnější vlivy, s tím rozdílem, že nemáte potřebu vnější vlivy jakkoliv podmiňovat a předesílat. Ony vnější okolnosti již nevnímáte jako prioritu, tou se totiž automaticky stává momentální, a ještě lépe trvalý harmonický stav Vašeho nitra. Pokud se chcete pohybovat mimo prostor a čas a rozhodli jste se BÝT PŘÍTOMNÍ, nepodaří se Vám to v negativních emocích, v rozladěnosti, v ne-harmonii. Stav nespokojenosti si pak budete kompenzovat kritikou, komentáři, manipulacemi, nespokojeností a trváním si na vlastních důležitostech, podmínkách a plánech. Přitom stav, kdy nemáte žádné „potřeby“, je pocitově a emocionálně velmi, velmi plynulý, snadný a osvobozující.

Snadno uchopitelnou a plně prožívanou se pak stává každá maličkost, ze které je rázem velká věc, každá epizodka se stává zázrakem, a nejedno zdánlivě bezvýznamné setkání, či krátký rozhovor, anebo jen pozdrav, může mít zásadní vliv na Váš život. Máte dostatek prostoru na vjemy všeho druhu, na jejich prožívání i zpracování, a máte neustálou a vědomou možnost volby. Dobrodružstvím se stává vše, od ranního probuzení, až po šťastné a spokojené usínání. Žádné dluhy, žádné resty, žádné výčitky, žádné viny, žádná bolest, jen jakési „prázdno“ v hlavě a nekonečný klid a mír uvnitř Vás.

Pak už nezbývá, než si to vše hezky dovézt domů, a žít lehce, šťastně a v bdělosti jednoduše navždy…

S láskou Vaše Johanka

750 total views, 0 views today