Miluji ten klid

19.10.2016

Dnes dopoledne přišel na moji webovou adresu příspěvek ženy, která mě včera inspirovala k napsání dnešního příspěvku. Její psaní jen potvrdilo skutečnost, že důvod ke psaní tu zcela jistě je. Přijela poprvé a ani pořádně nevěděla, odkud má na mě kontakt. Ten nějakých pár týdnů nosila u sebe a měla v úmyslu mě navštívit se stavem svojí lymfy a asi i svého celkového stavu obecně…

Mám hodinu, někdy dvě na to, abych se seznámila, vyslechla a „osahala“ si Bytost, která buďto přišla něco odložit, anebo si odnést. Jiná možnost není, tedy kromě možnosti obojího. Vlastně ta kombinace ODLOŽENÍ a NABYTÍ současně je asi nejpřesnější, protože ať z člověka cokoliv odejde, zpracuje se a je odevzdáno, okamžitě tak vytvoří prostor pro nové, radostné, pozitivní, klidné, nově nabyté, třebaže bezděky, zatím nevědomě.

Paní Janička se, ostatně jako každý, kdo ke mně přichází, již nějaký čas více či méně úspěšně, pokouší žít vědomě lepší a radostnější život, potažmo k němu pomáhat i ostatním lidem kolem sebe. S láskou vykonává své povolání, miluje manžela a děti, s láskou pečuje o nejmladšího syna, který si vybral životní cestu s jistým „postižením“, vede život se starostmi a radostmi tak, jako většina z nás. To vše s notnou dávkou odhodlání být svá, otevřená a optimistická, což v dnešní době není ještě zdaleka tak běžné a přirozené, jak je potřebné pro všechny Bytosti na této Zemi. Jak je ale potom možné, že se taková žena ocitne u mě v masérně? Proč potom je její tělo zalité tekutinami a lymfatický systém stagnuje? Proč za úsměvem a zdánlivou jistotou a klidem je smutek, bolest, stres, anebo vše najednou?

holubice

Důvod je jednoduchý a vidím jej každý den nesčetně krát, nejenom ve tvářích mých klientů, ale i na ulici, v obchodě, při výletech do přírody, jednoduše všude. Lidé totiž popírají sebe sama, popírají svoje pocity, neprojevují své emoce, nevyslovují svá přání a své bolesti, ukazují jen zcela nenápadně a opatrně, co se v nich odehrává. A dělají to především sami před sebou! Ten dopad na okolí je jen vedlejším produktem, zato dopad na každého z nás je často nedozírný. A ať už se v našem nitru odehrává cokoliv, je to náš projev, naše podstata, naše povaha, která má být projevena jako JÁ, a tím nás prezentovat bezprostřednímu okolí i celému světu. Naše otevřené projevení se má demonstrovat soubor všech kvalit, jedinečností, pozitiv i „úletů“, které jsme do života přišli v celé své velikosti rozdávat. A máme se projevovat zřetelně, jasně a otevřeně, tedy svobodně.

Všechny dosažené cíle si zaslouží projevení našeho osobního uznání, všechny radosti si zaslouží projevení našeho štěstí, všechny bolesti a ztráty si zaslouží projevení našeho smutku a třeba i beznaděje, pokud je cítíme, všechny obavy a nejistoty si zaslouží projevy našeho strachu do doby, dokud je nezpracujeme, všechny niterné procesy, se kterými si nevíme sami rady, si zaslouží naše vyslovení se, všechny naše prosby se mají proměnit v žádosti o podporu a pomoc, všechna naše rozpoložení si zaslouží být nalezena, pojmenovaná a vyléčena do úplného, opakuji úplného stavu klidu a míru uvnitř každého z nás.

Vídám ten proces, kdy v nitru přesně pojmenované, nahlas vyslovené, Srdcem pochopené a přijaté, se mnou sdílené, rozprostře úlevu a osvobozující „prázdnotu“ Bytosti, která byla třeba i roky svazována sama sebou, a to uvnitř i vně, doslova jako mávnutím kouzelného proutku. Vídám ten údiv, který doprovází skutečnost, jak snadné je podělit se v láskyplném prostředí o cokoliv, co nemělo být nikdy přiznáno a vysloveno…ale PROČ?

Já neznám odpověď na tuto otázku. Pokouším se nikomu nic nedlužit, v prvé řadě sama sobě, pokouším se projevovat spontánně a otevřeně, v prvé řadě sama před sebou, hledám odpovědi na otázky, především pro sebe, zkoumám neúnavně a zvídavě vše, co se ve mně odehrává. Když nevím, ptám se, když cítím, dávám to najevo, když se raduji, když jsem smutná, když jsem zmatená, vždy „vím“ že jsem to JÁ. A z celé své Duše to přeji Vám všem přátelé, blízcí, klienti, lidé….

S láskou Vaše Johanka

740 total views, 0 views today