Chválit, chválit,…chválit?

18.10.2015

Když už dnes někdo hledá pomoc, je většinou nejvyšší čas podat mu pomocnou ruku, věnovat mu dostatek času, energie a prostoru pro komunikaci, vedoucí k pochopení a přijetí skutečností, harmonizujících, zklidňujících a také jednoduše přijatelných pro každého „potřebného“.

Vždy popisuji, že dobrá terapie je ta, ze které odchází člověk v lepším stavu, než v jakém přišel, přičemž je jasné, že vše je věcí procesu, než jedné, či dvou hodin terapie. Každý z nás má své specifické způsoby, jak se ke klientovi postavit, jakých metod použít a jaké postupy zvolit k dosažení takového vnitřního stavu klienta, které by mu pomohly spokojeně a šťastně žít. A ať už vypadá realita terapií jakkoliv, vždy vychází, vedle profesních znalostí a zkušeností, ze samotného nitra, povahy a motivace terapeuta. Ten je vždy POUZE pomocníkem, zprostředkovatelem a oporou klienta na jeho cestě k harmonii, kterou si každý bez rozdílu musí projít SÁM.

Masáže provozuji 18 let a čím dále tím více si uvědomuji, že nejvíce z mé strany dokáže navození bezpečného prostoru, pozorného naslouchání klintem sdílených informací a láskyplné komunikace bez jakýchkoliv podmínek, které by snad měly ze společné terapie pro klienta vyplynout. Nejsem tu proto, abych něco radila, podmiňovala, nutila, manipulovala. Je zvláštní pozorovat, jak se lidé téměř okamžitě svěřují a otevírají, pokud mají pozorného a ochotného posluchače, aniž by to měli v úmyslu. Sledovat, jak jsou stejně pozorní a ochotní přijímat moji bezprostřednost, přímost a jasnost, s jakou reaguji na jejich příběhy a jejich „pravdy“.

Důležitým, možná i nejdůležitějším pomocníkem v mém přístupu, podle mého vnímání, je optimismus a ochota vidět v lidech to dobré, světlé, krásné, tedy vše, co je podstatou jejich Bytí, a pokud možno jim to celé sdělit, upozornit je na jejich jedinečnost, dary a schopnosti, které tu, do života na Zemi, přišli projevit, uplatnit a tak dostát svého osudu v lásce a radosti. Jednoduše řečeno, seznánit je se sebou samotnými a podpřit je v projevení se ve všech sférách jejich života. Důležitým jevem v našem společném snažení je i moje velká dávka najivity, která mě doprovází samozřejmě i v soukromém životě. To je ale zcela přirozené, když vezmu v úvahu, že nejvíce, čím se cítím být ve své profesi, je Jana Paseková – žena, člověk…

A najivita je stále znova a znova mým velkým průvodcem se všemi dopady, jaké jen najivita může mít. Dříve byla příčinou mých nesčetných zklamání a otřesů, tak, jak je bylo moje EGO schopno „pobrat a pochopit“, a že to byla „fuška“! Dnes si uvědomuji, že pokud lidem sděluji všechnu tu jejich krásu a dokonalost, a věřím, že je uchopí a využijí, nemusí to ani náhodou znamenat, že se setkám pouze s krásnými projevy a dopady v realitě. Pochopila jsem, že pokud člověk přijme moje niterné vnímání jejich Bytí „ROZUMEM“, následky mohou být stejně fatální, jako když o svých darech vědomě ani netušil, anebo v ně nevěřil. V posledních měsících vidím, že rozum si vynesení darů na světlo světa u mnohých klientů, známých a blízkých, vykládá po svém, a já se nestačím divit. Nebudu se tu o své najivitě rozepisovat konkrétně, protože to, co by mohlo vypadat jako legrace a zabáva, vůbec lagrace a zábava nejsou.

chválit...

Nejvíce se v té souvislosti začínám zaobírat informací, kterou mi kdysi sdělila moje velká a úžasná učitelka paní Celesta – že TO, CO VIDÍM JÁ, JE JEN A JEN PRO MĚ. Neboť chválit, chválit a zase chválit není u všech ani zdaleka požehnáním a důvodem k vděčnosti, jak si ve své naivitě představuji.

Ale stejně tak mohu připustit, že je to celé součástí Vesmírného plánu, do kterého naivky patří…

S láskou a vírou Vaše Johanka

746 total views, 0 views today