V pátek třináctého …

14.01.2012
 …blíží se poledne, jsem v práci a čekám nového klienta. Mám ráda nové lidi, bytosti, přicházející se svým příběhem, novou inspirací pro mě, filmem, ve kterém je každý sám scénáristou, režisérem i hlavním hrdinou.
 
Přichází mladý muž, podáváme si ruce, představujeme se, díváme se jeden druhému zpříma do očí. Je svůj, nikoho nekopíruje, vyzařuje odvahu a upřímnost, je opatrný, zvídavý, pokora se dělí rovným dílem se zdravým sebevědomím, má svoji víru. Hovoří jasně a velmi, velmi otevřeně…
 
Odkládá oděv, ulehá na masážní lehátko a popisuje fyzické obtíže, vycházející z jeho profese kadeřníka. Jeho záda nejsou již na první pohled v pořádku a moje ruce začínají zpracovávat unavené a přepracované svaly. Padne několik důležitých otázek, týkajících se celkového zdravotního stavu a životního stylu. Slovy popisuje to, co demonstrují jeho záda, jeho příběh se začíná odvíjet…
 
Masáž i rozhovor plynou v poklidu, klient – herec popisuje svoji životní roli a já se zaujetím naslouchám nesnadnému údělu, který si on sám zinscenoval a zrežíroval. Na jednoho herce podle mého ažaž, na jeden život víc než dost. Vyměňujeme si zkušenosti, máme oba dost prostotu se vyjadřovat i ptát, nasloucháme jeden druhému, jsme v míru, tady a teď.
 
Když si po hodině domlouváme termín další masáže, mám dobrý pocit z toho, že na dveře mojí masérny před polednem zaklepala další krásná a odvážná Duše jdoucí láskyplně za Světlem.
 
Nemám nejmenší obavu o její osud, protože je to Duše muže, který je svůj, nikoho nekopíruje, vyzařuje odvahu a upřímnost, je opatrný, zvídavý, jeho pokora se dělí rovným dílem se zdravým sebevědomím, hovoří jasně a velmi, velmi otevřeně, ale především má svoji víru.
 
Děkuji osudu za všechna ta setkání a přimlouvám se za všechny bytosti otevřené životu.
 
Zůstávám s Vámi. Jana

1,820 total views, 0 views today