Pobyty 2016

Děkuji Vám ženy, děkuji Ti Itálie

Jen čtyři dny po návratu z prvních podzimních pobytů se ženami v italském Monte Porzio, jsem ve stavu blaženosti, lásky a naplnění tak intenzivně a jasně, jako ještě nikdy. Přisuzuji tuto skutečnost perfektnímu průběhu pobytů v obou termínech, báječným účastnicím, které si všechny odvezly domů to, pro co si do Itálie přijely, a v neposlední řadě i všeobecné atmosféře, která v posledních měsících kolem nás, a zcela nepochybně i v nás, panuje. V atmosféře velmi rychlého zhmotňování všeho, na co v podstatě třeba jen pomyslíme, v ideálnějším případě si za-přejeme.

V průběhu podzimních pobytů jsem zaznamenala rychlý posun v přístupu k životu jako takovému, ke vztahům s bližními, tedy dětmi, partnery, rodiči i lidmi všeobecně, k hmotným i nehmotným aspektům života, zažitým vzorcům chování, ale hlavně ve vztahu k sobě samé. To vše je samozřejmě možné pouze v poctivém a pravdivém rozhodnutí se pro změnu k lepšímu životu. Jsem si jistá, že sebemenší sebeklam nás k pozitivní změně nikdy nedovede. Můžeme krmit sebe i okolí svými smyšlenkami a předvádět jim svá divadelní představení, můžeme hovořit rozhodně a přesvědčivě, protože tak, či tak, první reálná situace mimo terapeutické prostředí ukáže VŠECHNO.

 

zena-2

Stejně je tomu v případě naplnění celého záměru, tedy v případě, kdy beznaděj, bezmoc, omezené chování, nelásku k sobě a tím automaticky i k ostatním, neodpuštění, pesimismus, spoléhání se na ostatní, nedůvěru v sebe sama, atd., vyměníte za Víru, pramenící nejdříve z ochoty se ztišit, naslouchat, opustit „jistotu“ známého a zdánlivě výhodného pro nás. Za víru, která, pokud je vírou ve svoji jedinečnost a nezastupitelnost v Jednotě, a ne vírou v peníze, tituly, vlastní pravdu a „nenahraditelnost“, vedoucí pouze k samotě a pesimismu, za Víru, která Vás dovede k harmonii uvnitř i vně, do klidu, který vyzařujete vším, všude a vždy… Přitom harmonii nelze posuzovat podle úsměvu a velkých slov, neboť obojí vypadá v případě přehrávání jaksi, řekněme komicky i tragicky zároveň.

Dočkala jsem se na pobytech obojího, ale tak to v životě chodí a jen čas ukáže a ženy samy, každá za sebe, pocítí a poznají, pro co se rozhodly.

Děkuji z celé své Duše za tu možnost pobýt s Vámi, za možnost tisíc krát se rozesmát, tisíc krát se dojmout a tisíc krát se rozzlobit, děkuji za všechny brány, které se mi otevírají do dalších časů, za možnosti, na které jste mě připravily. Děkuji za společné sdílení a projevenou důvěru v MÉ sny, které se staly společnými pobyty sny NAŠIMI, děkuji Vám za toleranci, neboť jsem bláznivka.

Děkuji Vám všem a děkuji také sobě a těším se na vše, co přijde.

S vděčností, láskou a vírou Vaše Johanka


K letošním relaxačním a ozdravným pobytům v Itálii 2016

Milí přátelé, dnes je tomu týden, co jsem se vrátila, spolu s druhou skupinou žen, z letošních jarních pobytů v italském Monte Porzio.

20160519_184308

A byly úžasné! I letošní, již pátý ročník ozdravných pobytů s manuální lymfodrenáží, mě přesvědčil o  jejích významu, který lze jen stěží zachytit a popsat. Přítomnost a spontánnost, ve kterých se celý podnik odvíjel a „žil“ se prakticky nedá popsat, neboť popis sám by již zachycoval minulost, ztracenou ve Věčnosti. V každém případě se mohu s Vámi všemi podělit o stav, ve kterém se nacházím TEĎ a TADY, a který je výsledkem i zmiňovaných dvou týdenních jarních pobytů v Itálii. Je velkou výhodou účastnit se každého pobytu, neboť každý z nich byl, je, a také i bude, zcela neopakovatelný, originální a probíhající na „doraz“ možností všech zúčastněných.  

Svoji roli v mém vnímání Bytostí, prostředí, desítek situací i mne samotné, sehrála možnost zaobírat se na jarních seminářích pana Šrubaře karmickými kódy a především přítomností Kybalionu, resp. přítomností a realizací sedmi vesmírných zákonů, a tam, ve statku Podere Vernuccio si je alespoň částečně procvičovat a zvědomovat. Mohu potvrdit, že vše, co žiji mezi jednotlivými ročníky, se na každém příštím použije, a to prakticky beze snah a potřeb na tom intenzivně pracovat. Svobodnost pobytů získává na intenzitě stejně tak jako tvořivost, proměnlivost, otevřenost, komunikativnost a sdílnost, vše přesně tak, jak se rozvíjí toto všechno v mojí každodenní realitě. A věřte, že poskytovat jakési kvality a možnosti při jedno, či dvou hodinové terapii, je zcela vzdálené týdennímu pobytu v počtu sedmi Bytostí, prakticky mimo civilizaci, v přírodě, s rozhodnutím v každé z nás, žít šťastně a láskyplně.

20160518_090332

A jak že se tedy vnímám a cítím?

Jsem ve spojení se všemi ženami, přestože nemám potřebu se s nimi spojovat. Ač v Jednotě s nimi, uvědomuji si mnohem více svoji individualitu a jedinečnost. Jsem odhodlaná jít si za svými plány a sny, a přece vím, že v mnohém polevím a povolím. Mé přehnané snahy se mi na pobytech opravdu ukázaly a vedou mě ke zjemnění a zklidnění uvnitř i vně. Svoboda je pro mě nejvíce a tak nezbývá, než opustit svá snažení ve jménu „dobra“ druhých a namísto toho si třeba zpívat, tančit, anebo se smát. Také jsem hlučná. Celá ta léta, od dob, kdy mě Celesta upozorňovala na neustálé žvanění, zaplétám se do souvětí, které lze říci slovním spojením, anebo pouhým pohledem. To slovní vysílení a marnost stálého opakování nekonečně krát vysloveného, mě ubíjí jako nikdy dříve, a vnímám tu potřebu ticha ve mně i kolem mě, jako snad ještě nikdy dříve. Mám emoce a kéž mi zůstanou. Je to moje přirozenost a netuším, co by ze mě zbylo, nemít je a nedávat je najevo. Začnu je více rozvíjet a projevovat, a i když pobyty samotné moje emoce komplikovaly možná všem ženám, mě samotnou projevují ve všem, co jsem i ne-jsem. Díky Vesmíru za ně, protože mi dlouhá léta trvalo, než jsem své emoce začala dávat najevo. Vím, že je zcela neovládám, ale není přece všem časům konec a byly doby, kdy jsem ne-žila. Doby, kdy moje emoce byly pohřbeny hluboko ve mně. Jsem v klidu – zcela v klidu, a to mě vede k pozorování a pasivitě ve chvílích, kdy hledání řešení a utváření si názoru by dříve byly u mě jisté. Ten klid jsem včera zaznamenala uvnitř mé původní rodiny, a Vy kdo mě znáte, víte, jaká změna to ve mně musí být, když toto píši. Rozhodla jsem se vrátit z mé celoživotní „pouti“ domů, ke svým kořenům, třebaže to se všemi ostatními projevy nakonec vyjde více méně na stejno. Tedy jen na venek. To rozhodnutí ve mně, mě zbavilo samoty a prázdnoty, přestože význam těchto pojmů jsem pravděpodobně pečlivě uklidila do svého podvědomí. Činím tak radost sobě i babičce, a obojí je pro mě velké a objevné. No, uvidíme…

20160519_183819

Ze všeho nejvíce jsem však vděčná. Vy všechny, které jste byly na pobytech, to víte. Víte, že jste mi plnily spolu se mnou můj sen, a věřím, že i každá sama sobě ten svůj, jinak by vše ztrácelo smysl. Vy všichni v mém životě, ať dříve, dnes, anebo „zítra“, mě utváříte a formujete, učíte i „moříte“, a děláte to skvěle. Jsem vděčná za lásky i bolesti, možnosti i ztráty, zkušenosti i marnosti, za tělo i éter, který mě tvoří, za odvahu, pracovitost, vytrvalost, vznětlivost i naivitu, jsem vděčná za život a Víru, kterou mám.

Jsem vděčná…

Vaše Johanka

890 total views, 0 views today